Monako 2011

Monako 2011

Úžasný týden s pohodovou partou pilotů, 8 letových dnů, hodiny a hodiny ve vzduchu, koupání v moři. I v únoru je možné tohle zažít a nemusíte jezdit ani moc daleko. Vidět Monako a zemřít? Do umírání se zatím nikomu nechce, ale vrátit se do Monaka - to hned!

„I was born to fly“

Celý den mi drnčí telefon, přijímám gratulace k  narozeninám a všem se shodně chlubím, že tentokrát ty narozky oslavím opravdu stylově – lítáním v Monaku. Bohužel loňské Monako nevyšlo kvůli počasí a o to více se těším na to letošní. Zima byla dlouhá a pro pilota padáku nekonečná a já se už opravdu nemůžu dočkat do vzduchu, do termiky.

Termín odjezdu se blíží, obvolávám kamarády, ostatní účastníky zájezdu a domlouváme detaily. Těšit se - jsme si zakázali - to proto, aby to tentokrát všechno vyšlo.  A ONO TO VYŠLO...

=V pátek odpoledne jedeme napříč naší republikou a cestou nabíráme nedočkavé piloty. Ten poslední v Aši se do auta se svými zavazadly už pomalu nevleze. Cesta do Monackého knížectví je opravdu dlouhá, smažíme to po dálnicích „130“, ale i tak přijíždíme do Mentonu až  kolem 8 hod ranní. Z Mentonu jedeme přímo do vnitrozemí, na terén Sospel, kde se pěkně „rozlítáme“ a až odpoledne se přesuneme do Roquebrune na hotel.

Po dlouhé a náročné cestě jsme všichni dost unavení a nikdo se zprvu nepouští do „vetších akcí“. Nicméně i tak to první den bylo na 3 lety a hodinu a půl ve vzduchu, protože to nosilo úplně všude :-) Takové malé jarní rozkoukání :-) Ráno bylo mrazivé, ale během dne teplota vystoupala na krásných 10 °C a předpověď počasí na nadcházející dny dovolené slibovala slušné letové podmínky.

=

 Ubytování v hotelu Modrá Laguna je luxus. Máme jeden z největších apartmánů s balkónem a výhledem na moře. Tomu říkám DOVOLENÁ. K večeru malá procházka na pláž, která je zároveň přistávačka. Pár jedinců vstoupí do mořských vln po kolena. Překvapení – není studená! Vašek se s tím nemazlí, shazuje svršky i spodky a vlny jsou jen =jeho. =


Druhý den, v neděli, se zase vracíme do Sospelu. Je potřeba natrénovat přesnost přistání, abychom si všichni byli jisti, že v Monaku trefíme pláž, protože tam už jiná možnost není! Nedobrovolná koupačka, zadkem nahoru a v síti padákových šňůr – o to nikdo nestojí. Na přistávací louce máme zelený terč a více či méně přesně se na něj trefujeme. Paradoxem je, že nejblíže přistát se daří Jardovi, který je úplným začátečníkem :-)

=V pondělí přijde náš velký den. Stojíme na startu, který je pokrytý novým kobercem, v první chvíli má člověk pocit, že by se měl vyzout. Dole pod námi se rozkládá Monako, Monte Carlo, drahé vilky s bazénama, hotel „Véčko“ na skále, pláže a …. nikde nekončící moře.

Tohle je něco tak úžasného, nového, krásného a neokoukaného !!! Ten kdo jezdí lítat do Monaka každým rokem, tak možná se mnou nesouhlasí a připadá mu, že přeháním. Ale když něco takového spatříte poprvé, po dlouhé pošmurné zimě, tak jste unešeni... a mě to nadšení neopustilo ani po týdnu létání nad touto scenérií. A znovu a znovu si říkám, jaká škoda, že jsem nezačala létat už o pár let dřív.

„Luboš odpanil Monako“  zazní, když se náš první "závodník" vrhá do vzduchu. Ke své smůle a nedočkavosti zkušebního chrousta vždycky rychle vyhnívá, na rozdíl od těch, co si počkají na kopci a pak mají termiku daleko výživnější. Ta miniaturní plážička, jak se seshora zprvu zdálo, nakonec nedělá nikomu problém. Pro všechny případy vybaveni záchrannými vestami, všichni bravurně trefujeme napůl kamennou napůl písečnou pláž azurového pobřeží. Když Luboš odpanil, tak já jsem pokřtila Monako - s tou kinetickou nevolností budu muset něco udělat!

===


V dalších dnech střídáme Sospel a Monako dle aktuálních povětrnostních podmínek. LÉTAME KAŽDIČKÝ DEN !!! Dohromady 8 letový dnů, přes 10hodin ve vzduchu! Když není termika, dá to alespoň na sletíky a soutěž v přesnosti přistání na terč. Soutěžíme o láhev (láhve) vína, které  po večerech stejně všichni společně vypijem. Večery a večírky jsou bujaré, společenské hry jsou na denním (večerním) pořádku. Aktivitama počínaje, přes žolíky, „kolíky“, Uno, šachy, piškvorky...  a Pupendem konče :-) Dva Péťové, dva Jardové, jen jeden Bohdan, jeden Luboš, jeden Vašek a já s Jožkou si to náležitě užíváme.

Bylo to prima a ani po týdnu společného soužití nepřiplula „ponorka“. Pro labužníky a gurmány podotýkám, že Francie je země lahodných sýrů, delikatésních paštik a velmi kvalitního vína. I těchto bohémských hříchů jsme dokonale využili.

=Nutno podotknout, že Monako 2011 patří k nejzdařilejším výletům – všechno vyšlo skvěle -  počasí, mnohahodinové polítání, pohodová partička, spolehlivé auto, teploty kolem 20°C, únorové koupání v moři !, relax na pláži...

A proto VIVAT MONACO... A ZA ROK NASHLEDANOU....

Fotogalerie Monako 2011

Karin